První písemná zmínka o Rousínovci (dříve: Starém Rousínově) pochází z roku 1331, kdy král Jan daroval, část výnosu farního kostela v Rousínovci, děkanství brněnské kapituly. Roku 1398 se zde již připomíná fara s farním kostelem sv. Václava. Tehdy byla k Rousínovci přifařena i Čechyně a Velešovice. Poté Rousínovec koupila svatopetrská kapitula v Brně od níž pravděpodobně dostal i pečeť z roku 1630 se zkříženým mečem, klíčem a radlicí. Jelikož sousední Rousínov bylo hrazené městečko tak netrpělo během 30leté války tak jako Rousínovec. Na konci války v roce 1647 bylo zjištěno, že naživu zůstali pouze 4 z 20 usedlých. Před touto válkou bylo v Rousínovci 25 domů. 9. června 1715 ves s kostelem a farou vyhořela, ohniskem požáru byla farní stodola. Tento požár byl tak silný, že se roztavily i zvony na kostelní věži. Další požáry zasáhly bývalou obec v roce 1807 (kdy shořela i báně kostela sv. Václava - od té doby má jen stanovou střechu) a 1857.
První zmínka o kostele a faře pochází z roku 1398.K Rousínovci byla přifařena i Čechyně a Velešovice.V roce 1715 kostel i s farou vyhořel.V roce 1807 kostel opět vyhořel, shořela i báně kostelní věže.Od té doby má věž jen szanovou střechu.